Internet Info, s.r.o. Lupa Root Měšec Podnikatel DigiZone Slunečnice Vitalianew Bomba Navrcholu Weblogy Jagg Woko Dobrý web Computer.cz SK: MojeLinky
Root.czBlogyJiří Václavovič: blog

Instalace RVM na Debian/Ubuntu

Jiří Václavovič, 23. 10. 2010, 22:06 v kategorii Programování, štítky: ,

Ruby Version Manager (RVM) je nástroj, který umožňuje instalaci různých interpretů Ruby a přepínámí mezi nimi. Na jednom počítači je tak možné nainstalovat různé verze oficiálního interpreteru (MRI) nebo různé alternativy jako jsou Rubinius, JRuby nebo Ruby Enterprise Edition. Zároveň je možné vytvářet tzv. gemsety, tedy oddělené sady gemů pro každý interpret. To v podstatě umožňuje jakousi virtualizaci prostředí pro každý projekt. Máte pak přehled nad instalovanými gemy, je možné vytvořit kopii produkčního prostředí apod.

Před instalací potřebujeme výchozí Ruby prostředí a další nástroje pro stažení a překlad jednotlivých interpretů:

$ sudo apt-get install rvm rubygems
$ sudo apt-get install build-essential curl

Potom následuje instalace a konfigurace samotného RVM. Instalujeme ho jako gem do výchozího Ruby prostředí.

$ sudo gem install rvm
$ rvm-install

Příkaz rvm-install na konci vypíše další kroky, které je potřeba provést - jedná se o přidání následující řádky na konec .bashrc souboru:

[[ -s $HOME/.rvm/scripts/rvm ]] && source $HOME/.rvm/scripts/rvm

Pak můžeme nainstalovat jednotlivé interprety. Pomocí příkazu rvm notes je možné nechat si vypsat kroky, které je potřeba provést před instalací konrétního interpreteru. Pokyny jsou závislé na verzi (nebo distribuci) operačního systému. V případě Debianu se jedná o instalaci několika dalších balíčků.

$ rvm install jruby
$ rvm install 1.9.2

Pak je možné mezi jendotlivými interprety snadno přepínat:

$ rvm 1.9.2
$ ruby -v
ruby 1.9.2p0 (2010-08-18 revision 29036) [x86_64-linux]
$ rvm jruby
$ ruby -v
jruby 1.5.3 (ruby 1.8.7 patchlevel 249) (2010-09-28 7ca06d7) (Java HotSpot(TM) 64-Bit Server VM 1.6.0_22) [amd64-java]
$ rvm system
$ ruby -v
ruby 1.8.7 (2010-06-23 patchlevel 299) [x86_64-linux]

Pomocí ruby --default lze zvolit jiný výchozí interpret, než je systémový. Dalším krokem je vytvoření jednotlivých gemsetů:

$ rvm 1.9.2
$ rvm gemset create rails2
$ rvm gemset create rails3

Použití je velice snadné, všimněte si, že vše se obejde bez roota:

$ rvm 1.9.1@rails2
$ gem install rails --version 2.3.2
$ rvm 1.9.1@rails3
$ gem install rails
$ rails -v
Rails 3.0.1
$ rvm 1.9.1@rails2
$ rails -v
Rails 2.3.2

Další užitečnou věcí je soubor .rvmrc, který umístíme do kořenového adresáře projektu a který zajistí automatické přepínání prostředí:

$ mkdir projektA projektB
$ echo "rvm jruby@projekta" > projektA/.rvmrc
$ echo "rvm 1.9.1@projektb" > projektB/.rvmrc
$ cd projektA
$ ruby -v
jruby 1.5.3 (ruby 1.8.7 patchlevel 249) (2010-09-28 7ca06d7) (Java HotSpot(TM) 64-Bit Server VM 1.6.0_22) [amd64-java]
$ cd ../projektA
$ ruby -v
ruby 1.9.2p0 (2010-08-18 revision 29036) [x86_64-linux]

RVM je kompatibilní s dalšími nástroji v Ruby, jakou jsou Bundler, Capistrano, Passenger apod. Lze je používat i ve spojení s vývojovými nástroji a editory jako je Aptana Studio, Netbeans nebo vim a Emacs.

OpenVZ s IPv6 na Debianu

Jiří Václavovič, 10. 07. 2010, 15:01 v kategorii Linux, štítky: , , ,

Pokud provozujete virtuální servery OpenVZ na Debianu nebo Ubuntu a chcete jim přiřadit IPv6 adresy, je potřeba ve virtuálu provést tento příkaz:

ip -f inet6 route add ::/0 dev venet0

Aby se provedl po každém (re)startu virtuálu, přidejte ho do souboru /etc/rc.local. Příkaz zajistí správné nastavení default routy pro protokol IPv6. Tento problém se netýká "redhatích" distribucí.

Programy pro stahování z download serverů

Jiří Václavovič, 2. 05. 2010, 20:27 v kategorii Linux, štítky: ,

Pokud potřebujete stahovat větší množství dat z download serverů jako je Rapidshare apod., hodí se nějaký specializovaný klient, protože zadávat každý odkaz zvlášť (a pak se ještě proklikat ke stažení) je celkem pruda. Existuje celá řada skriptů, které stahování usnadňují, ale opravdový komfort poskytne pouze GUI aplikace. Vyskoušel jsem 3 z nich (samozřejmě se bavíme o Linuxovém software).

Tucan

Tucan byl první, na který jsem narazil. Najdete ho přímo v repozitářích Debianu i Ubuntu (a zřejmě i leckde jinde). Je ze všech programů nejjednodušší, má podporu asi pro 12 serverů (někde včetně placených služeb), GUI v postatě kromě stažení souboru nic víc nenabízí. Jeho ovládání mi moc nesedí, nicméně program funguje a nějakou dobu jsem ho s úspěchem používal.

FreeRapid Downloader

Tento program je napsán v Javě a nenajdete ho v repozitářích Debianu a dokonce jsem nenašel ani deb balíček. Ze stránek se stáhne archiv, rozbalí a spustí. Pluginů pro servery je zde nepočítaně, včetně placených. Program umí kontrolovat schránku a hledá v ní odkazy, které zná. Sám pak nabízí stahování. Při každém startu hledá aktualizace, které vždy najde a je s tím neuvěřitelně otravný. Asi to jde vypnout, už to nezjistím, našel jsem totiž náhradu.

JDownloader

Tou náhradou je JDownloader, můj současný favorit :-) . Je také psán v Javě a lze najít deb balíček pro Ubuntu (který ovšem bez problémů funguje v Debianu). Množství podporovaných serverů víc než dostatečné a k tomu celá řada dalších vychytávek: možnost čtení CAPTCHA kódů (zatím jsem nezkoušel), rozbalování archivů včetně hesla (zkoušel, funguje) a pluginy pro Firefox a Chrome, které umožňují zahájit stahování poklikáním na skupinu odkazů. Geniální :-)

Od Ubuntu k Debianu

Jiří Václavovič, 28. 04. 2010, 14:03 v kategorii Linux, štítky: , ,

Poprvé jsem se s Linuxem seznámil asi před 16 lety, kdy jsem začal studovat na vysoké škole. Moje úplně první distribuce byla pravděpodobně (už je to tááák dávno) Monkey Linux, což byla česká distribuce upravená na běh na FAT filesystému a spouštěla se přímo z DOSu. Pak rychle následoval Slackware Linux, který jsem ve škole po večerech stahoval s ftp serverů a nosil domů na disketách. Pamatuji si, že první nainstalovaný Slackware měl jádro ve verzi 2.0.0 a kvůli nekompatibilnímu hardware jsem na něm nemohl spustit X Server.

Pak přišel Red Hat Linux 4.1 (Vanderbilt) a u Red Hat Linuxu jsem až na krátkou nevěru se SuSE zůstal až do roku 2007 (tj. Fedora Core 6), kdy skončil projekt Fedora Legacy. Protože jsem měl v té době Fedoru i na serverech, kde se bez dlouhodobé podpory fungovat nedá, rozhodl jsem se hledat nástupce. Nechtěl jsem na desktopu a na serveru mít různé distribuce a logickou volbu mít na serverech CentOS jsem zavrhnul pouze proto, že v té době byla aktuální verze CentOSu poněkud zastaralá. A tehdy jsem objevil Ubuntu, které stejně jako Fedora používalo Gnome, takže změna na desktopu téměř žádná, naopak se přidala lepší podpora hardware a další věci. A na servery putovalo Ubuntu LTS (tehdy ve verzi 6.06).

Postupem času se na některých serverech objevil i Debian, důvod byl ten, že jsem se snažil na nově instalované servery dávat co nejnovější distribuce a ve správě serverové instalace Debianu a Ubuntu v podstatě není žádný zásadní rozdíl. Na desktopu (zpravidla pracovní notebooky Lenovo - R41 až současný R500 - a jedna stolní skládačka) se postupně střídaly distribuce Ubuntu až po Ubuntu Lucid.

S instalací poslední verze ve mě sílil pocit, že názory vývojářů Ubuntu a mé, na to jak má vypadat desktop se začaly rozcházet. Nahrazení vcelku obstojně fungujícího Pidginu nějakou blbinou, která neumí sloučit kontakty a má polovinu funkcí? Budiž. Podivná ikonka slučující mail (Evolution), IM a cosi na přístup k sociálním sítím mě taky nenadchla, Facebook mi stačí zkontrolovat jednou denně, nemusím hned číst kdejaký blábol, klasického mail klienta nepoužívám (zvykl jsem si na GMail) a tak milá ikonka putovala taky pryč. Ovládání vlevo, to si snad dělají srandu, ne? Jaký je k tomu proboha důvod? Podivná aplikace na správu ovladačů (ATI) si vyžádala asi 3 restarty, než začla dělat co má. Trochu to připomíná jeden nejmenovaný operační systém. Celkově použité téma a barvy - hnus.

A tak jsem zkusil změnu, stejně jsem měl v úmyslu přejít na 64bit systém a tak jsem stáhnul testovací verzi Debianu (Squeeze), nainstaloval - a jsem docela spokojen. tady je pár postřehů:

  1. Podpora hardware je víceméně stejná, funguje vše, pouze uspávání na notebooku zlobí a někdy se neprobere. To se týká jak Debianu, tak Ubuntu. Klávesa Mute v obou případech vyžadovala přidání acpi_osi="Linux" do Grubu. Čert ví proč.
  2. Instalace Debianu probíhá v textovém režimu, stejně tak bootování. Je to celkem jedno.
  3. V Debianu bylo potřeba nainstalovat ovladač WiFi a grafické karty ATI. Je to pár příkazů podle dokumentace a restart X Serveru. Funguje bez problémů, toho správce nesvobodných ovladačů nepostrádám.
  4. Debian má "čisté" Gnome, takž stačilo stahnout si oblíbené téma a odpadlo otravné odstraňování všelijakých blbin.
  5. V Debianu není plno balíčků z licenčních důvodů, vše se řeší snadno přidáním dalších "polooficiálních" repozitářů.

Podtrženo, sečteno - Ubuntu a Debian jsou úplně stejný systém, rozdíly jsou minimální. Výhody vidím v tom, že se teď můžu přidat na stranu pitomců, které znervózňuje každá zmínka o Ubuntu a nebudu už mít cejch trouby, který neumí konfigurovat Linux a tak si nainstaloval nějaké to blbuntu. Bohužel stále jsem se nezbavil toho hrozného Gnome, snad příště.